Nedávno jsem narazil na studii, ve které autoři zjišťovali, co posluchačům nejvíce vadí na powerpointových prezentacích. Dotazníkové šetření proběhlo na dvou švýcarských univerzitách a zúčastnilo se ho 131 studentů a 14 akademických pracovníků. Dobrá zpráva je, že převážná většina účastníků šetření se k prezentacím doplněným slajdy staví pozitivně. Lidé se rádi kouknou na to, co jim promítnete − pokud se ovšem nedopustíte některého z následujících prohřešků. Seznam obsahuje to, co podle respondentů nejvíce snižuje srozumitelnost přednášek. Je řazený podle závažnosti, největší hříchy najdete na prvních místech:
1. Slajdy obsahují příliš dlouhé texty.
2. Prezentace nemá jasnou strukturu.
3. Chybí zřetelná souvislost mezi slajdy a tím, co přednášející říká.
4. Přednášející příliš rychle přechází od jednoho slajdu k druhému.
5. Slajdy obsahují místo krátkých hesel dlouhé věty.
6. Přednáška je nekonzistentní.
7. Přednáška obsahuje příliš mnoho slajdů.
8. V závěru chybí shrnutí.
9. Chybí interakce s publikem.
10. Přednášející na začátku nesdělí, o jakých tématech bude hovořit.
11. Slajdy obsahují rušivé animace.
12. Slajdy obsahují nevhodně zvolené kliparty nebo symboly.
13. V textech jsou překlepy a chyby.
14. Přednášející nevysvětlí nebo přeskakuje některé slajdy.
15. Místo argumentace slajdy obsahují seznamy s odrážkami.
16. Příliš málo informací na slajdech.
17. Posluchači nedostanou k přednášce žádné tištěné dokumenty.
18. Všechny slajdy mají stejné grafické schéma.
Studie potvrdila to, o čem jsem přesvědčený už delší dobu: Slajdy by neměly pouze opakovat to, co přednášející říká. Slajd není totéž, co psaný dokument. Jde o svébytné médium, které má své vlastní zákonitosti. Je to médium, které je nejúčinnější v případě, že ho využijete k ukázání obrázků, fotografií, schémat a grafů.
Použitá literatura:
N. Bischof & M. J. Eppler, „Clarity in Knowledge Communication“, Proceedings of I-KNOW, 1-3 September, Graz 2010