Neodolám a musím se podělit s kouzelnou pasáží z Krausovy Rétoriky v evropské kultuře, ve které popisuje personifikace svobodných umění podle básníka Marcianna Kapelly:
"Gramatika je šedivá stařena s rodokmenem pocházejícím až z Memfidy, její rodokmen sahá k samotnému Osiridovi. V ruce Gramatika třímá nůž a pilník, jimiž odřezává a vyhlazuje mluvnické chyby a ukládá je do skříňky z ebenového dřeva. Vedle Gramatiky stojí Dialektika, pobledlá žena s nelítostným výrazem ve tváři. Pod šatem ukrývá argumenty symbolizované jedovatými hady, jež má obtočeny kolem ruky. Rétorika se v protikladu k oběma předchozím postavám zobrazuje jako půvabná mladá dívka. Oděv má vyzdobený řečnickými tropy a figurami, v ruce nese zbraně (ve výtvarné symbolice to nejčastěji bývá kopí nebo meč) sloužící k zahnání nepřátel. Připomíná královnu, její gesta vyvolávají potěšení nebo bázeň, každý pohyb zbraní je doprovázen hromobitím nebo bleskem."