Co říci po katastrofě II. - Havárie Challengeru

Napsal Petr Dvořák (») 11. 5. 2015, přečteno: 1865×
challenger-photo-montage.jpg

28. ledna 1986 bylo na startovací rampě mysu Canaveral chladno. Ze startovací rampy visely dlouhé rampouchy. Přes nepříznivé počasí dostal raketoplán Challenger zelenou. Vyrazil na svoji desátou cestu za hranice atmosféry a na palubě nesl sedm astronautů, mezi nimi i učitelku Christu McAuliffe, která se měla stát první civilistkou ve vesmíru. Osud jí ale nepřál – 73 sekund po startu raketoplán před očima vyděšených přihlížejících a tisíců televizích diváků explodoval. Trosky dopadaly na hladinu oceánu ještě další hodinu.

Národ byl pochopitelně šokován. Mediálně sledovaný let, který měl být dalším triumfem americké kosmonautiky, se ve zlomku vteřiny změnil v noční můru. NASA už za sebou měla několik nehod, při kterých astronauti přišli o život. Žádná z nich se ale neodehrála při samotném letu. Havárie Challengeru byla tragédií, která vyžadovala od vůdce národa reakci.

Ronald Reagan původně plánoval odpoledne 28. ledna přednést Zpráva o stavu Unie. Právě se na ni připravoval po náročném jednání s kongresmany ohledně nezaměstnanosti, když ho vyrušilo několik zaměstnanců Bílého domu s informací o havárii. Reagan se rozhodl Zprávu odložit a ihned nechal přivolat Peggy Noonan, autorku svých projevů. Noonan začala usilovně pracovat na prohlášení týkajícím se nehody. V pět hodin odpoledne před televizními kamerami prezident přednesl 648 slov, které jsou považovány za jednu z jeho nejlepších řečí.

Nahrávku projevu si můžete pustit zde. Níže je překlad do češtiny:

 

Dámy a pánové, původně jsem Vám chtěl dnes večer přednést zprávu o stavu Unie, ale současné události mě přiměly tento plán změnit. Dnešek je dnem truchlení a vzpomínky na zesnulé. Nancy a mě zasáhla tragédie raketoplánu Challenger skutečně hluboko. Víme, že bolest, kterou cítíme, sdílíme se všemi lidmi v naší zemi. Jedná se o velkou ztrátu pro celý národ.

Před devatenácti lety, skoro na den přesně, jsme přišli o tři astronauty při děsivé nehodě na startovací ploše. Nikdy jsme ale nepřišli o astronauta v průběhu letu. Ještě nikdy nás nepotkala tragédie, jako je tato. Možná jsme už zapomněli, kolik odvahy lety do vesmíru vyžadují. Členové posádky Challengeru 7 si nebezpečí uvědomovali, ale nezastrašilo je a svoji práci odváděli skvěle.  Truchlíme za sedm hrdinů: Michaela Smitha, Dicka Scobeeho, Judith Resnikovou, Ronalda McNaira, Ellisona Onizuku, Gregory Jarvise, and Christu McAuliffeovou.

Celý národ truchlí nad jejich ztrátou.

Rodinám sedmi astronautů: Neneseme, tak jako nesete vy, plnou tíhu utrpení na svých bedrech. Ale pociťujeme ztrátu a myslíme na vás. Vaši milovaní byli smělí a odvážní a měli v sobě onu zvláštní kuráž, říkající „Postav přede mne výzvu a já se s ní radostně utkám.“ Toužili po zkoumání vesmíru a objevování jeho pravd. Přáli si sloužit, a sloužili. Sloužili nám všem.

V tomto století jsme si už zvykli na zázraky. Je těžké nás ohromit. Ale přesně to se daří vesmírnému programu už celých 25 let. Zvykli jsme si na myšlenku, že jsme se dostali do vesmíru, a možná jsme zapomněli na to, že se jedná o pouhý začátek. Stále jsme průkopníci. Oni, členové posádky Challengeru, byli průkopníci.

Chci také říci něco americkým žákům, kteří sledovali start raketoplánu v přímém přenosu. Vím, že je obtížné tomu porozumět, ale někdy se takové tragické nehody stávají. Jde o součást procesu objevování a poznávání. Jde o součást toho, že využijete nabízené šance a rozšíříte naše obzory. Posádka Challengeru nás vezla vstříc budoucnosti a my je budeme následovat.

Našemu vesmírnému programu jsem vždy věřil a respektoval ho. Dnešní události moji víru a respekt nijak neoslabila. My náš vesmírný program neskrýváme. Nedržíme nic v tajnosti a nic nepředstíráme. Vše děláme před očima veřejnosti. Právě o tom je svoboda a za nic na světě to nezměníme.

Naše výprava do vesmíru bude pokračovat. Čekají nás další lety raketoplánu, další posádky, ano, i další dobrovolníci, další civilisté, další učitelé ve vesmíru. Nic zde nekončí, naše naděje žije dál a naše cesta pokračuje.

Chci ještě dodat, že bych byl rád, kdybych mohl hovořit s každým mužem a ženou pracující v NASA nebo pro tuto misi, a mohl jim říci: Byli jsme pohnuti a ohromeni vaším úsilím a profesionalitou po desetiletí. Víme, jakou úzkost pociťujete. Sdílíme ji s vámi.

Dnes je zvláštní den díky shodě okolností. Před 390 lety na palubě své lodi zakotvené u pobřeží Panamy zemřel velký výzkumník Sir Francis Drake. V jeho době hranici lidského poznání představovaly oceány a historik o něm později prohlásil: „Žil na moři, zemřel na něm a byl v něm pohřben.“ Dnes tedy můžeme říci o posádce Challengeru, že jejich oddanost, podobně jako ta Drakeova, byla úplná.

Členové posádky raketoplánu Challenger nám vzdali čest tím, jak žili. Nikdy na ně nezapomeneme. Nezapomene na to, jak jsme je dnes ráno naposledy viděli připravovat se na svoji cestu a jak nám zamávali na shledanou a poté „unikli z  okovů zemské tíže“, aby se „dotkli tváře Boží.“

Děkuji.

 

 

Peggy Noonan později uvedla, že pro tento projev si zvolila dva hlavní cíle. Za prvé chtěla utěšit ty, které událost bolestivě zasáhla. „Představila jsem si, že je to jako když je celý národ svědkem autonehody, víte?“ řekla. Za druhé chtěla vyjádřit myšlenku, že je třeba, aby kosmický program dále pokračoval. Klíčové bylo podle ní „dát tyhle věci do kontextu… a říci, že se průkopníkům stávají hrozné události, ale výprava tím nekončí.“ Citace na konci je z básně “High Flight“, napsané Johnem Mageem Jr., americkým pilotem. Magee létal za druhé světové války v Royal Canadian Air Force a zemřel po srážce při jednom ze svých letů.

Tragédie Challengeru vyústila v důkladné vyšetřování a vedla k náročnějším bezpečnostním standardům v NASA. Dalších 88 misí raketoplánu proběhlo úspěšně.  Ale vesmír je zatraceně nebezpečné místo a technika i lidé jednou za čas nevyhnutelně selhávají. Po havárii mise č. 113 tak musel vystoupit další americký prezident se smutečním projevem. Příště si o něm povíme více. 

Zdroje:

Cameron, Angus, Days That Shook the World. Disaster in the Sky: The Hindenburg/Challenger Disaster (série 2, epizoda 1), BBC 2003

Grier, Peter, Challenger explosion: How President Reagan responded, The Christian Science Monitor, January 28, 2011, získáno z: http://www.csmonitor.com/USA/Politics/The-Vote/2011/0128/Challenger-explosion-How-President-Reagan-responded

Reagan, Ronald, Explosion of the Space Shuttle Challenger Address to the Nation, January 28, 1986, Získáno z: http://history.nasa.gov/reagan12886.html

When Weather Changed History. The Challenger Disaster (série 1, epizoda 1), The Weather Channel 2008

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel nula a dvanáct